Včelařská konference

Taky dnešní odrůdy řepky komerční, tedy běžný zemědělec nemůže pěstovat bez postřiků. Ty odrůdy jsou vyšlechtěny na používání intenzívních postřiků na třeba odnožování, houbové choroby, regulaci výšky stonku podle aktuálního počasí, postřiky proti škůdcům.... Jedině tak na řepkovém poli vyroste jedna rostlinka řepky těsně vedle druhé, jiné rostliny, co by řepce zabíraly místo prakticky žádné a jedině tak získá ten zemědělec z každého hektaru pole tolik řepkového semene, aby mu to zaplatilo ty pojezdy po poli plus ještě nějaký zisk, aby přežil. Kdyby ty postřiky vynechal, pokles výnosů by byl tak vysoký, že by z ziskové plodiny se stala ztrátová.
Přirozeně, pokud včely u řepky začnou hynout, je třeba něco proti tomu udělat. Kromě nepovoleného míchání - slučování postřiků v úvahu připadá ještě to, že zemědělec nekde levně pokoutně zakoupí neznačkový falšovaný postřik - místo povolené relativně neškodné chemikálie je v postřiku jiná, škodlivější u nás zakázaná......

Já myslím, že bychom si měli snůšku z řepky užívat, dokud ta snůška je. Celé pěstování řepky na biopaliva je politické a ideologické rozhodnutí, ne ekonomické. V první řadě, nebýt dovozních cel do EU, by nejspíš používání řepkového oleje ekonomicky zlikvidoval dovoz výrobně levnějšího palmového a podobného oleje z teplejších oblastí. V druhé řadě je samotné hromadné využívání upravených rostlinných olejů jako náhrada nafty projekt ekonomicky i ekologicky pochybný. Příležitostné zpracování dávky nekvalitního nebo nějak narušeného oleje třeba ze sklizně z roku s nepříznivým počasím nebo zpracování nadbytků z roku s hodně příznivým počasím nejspíš ano, ale trvale ne.
Stačí, aby se politický a ideologický vítr obrátil na opačnou stranu a během 2 - 4 let plochy řepky klesnou třeba na desetinu současné hodnoty nebo ještě méně.....